Domů /
Châteauneuf-du-Pape

Chateauneuf-du-Pape

Nejznámějším vínem celého údolí Rhôny je bezesporu Châteauneuf-du-Pape. Tato prestižní apelace severně od Avignonu zasahuje svými vinicemi do okrsků (obcí) Châteauneuf-du-Pape, Orange, Courthézon, Bédarrides a Sorgues. Dominantou regionu i vín je zřícenina papežského paláce na vrcholu nad stejnojmennou obcí (Châteauneuf-du-Pape) na levém břehu Rhony. Za proslulost těchto vín v našich končinách nejsou zodpovědní jen papeži z Avignonu, ale také pánové Michal Tučný a Miroslav Horníček.
Nadmořská výška dosahuje 120 metrů a nejvyšší bod se nachází v severní části apelace. V apelaci se nejhojněji nachází tři odlišné typy půdy neboli terroirů. Na severu a severovýchodě jsou to proslulé galety roulé, kulaté kameny nebo oblázky, které zakrývající hlinitou půdu. Jsou známé tím, že zadržují teplo ze slunce, které svítí asi 2800 hodin ročně. V noci ho uvolňují a hrozny tak dozrávají rychleji než ve východní části apelace, kde je půda převážně písčitá a také na jihu, kde je půda drsnější. Silný vítr zvaný Mistral odvádí vlhkost a zesiluje suché klima.
Historie obce Châteauneuf du Pape
Châteauneuf-du-Pape je obec ležící v departmentu Vaucluse, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur, v jihovýchodní Francii. Obec leží asi 3 km) východně od řeky Rhôny a 12 km severně od města Avignon. Při sčítání lidu v roce 2012 měla obec 2 179 obyvatel. Nad vesnicí se nachází zřícenina středověkého hradu, která dominuje krajině při pohledu z jihu. Hrad byl založen roku 1317, za vlády papeže Jana XXII. druhého Avignonského papeže, a dokončen byl 1333, rok před jeho smrtí. Žádný z následných Avignonských papežů v Châteauneuf již nepobýval, ale po rozkolu z roku 1378 se antipapež Clement VII snažil o lepší zabezpečení hradu. Zároveň s tím udělil obci značné obchodní a ekonomické výhody. S odchodem papežů přešel hrad na arcibiskupy z Avignonu, ale jeho údržba byla příliš nákladná, a tak začal být používán jako zdroj kamene pro stavební práce v obci. V době francouzské revoluce byly budovy již rozebrány a zachován byl jen hlavní donjon. Během druhé světové války byl učiněn pokus německých vojáků strhnout donjon dynamitem, ale zničena byla pouze severní polovina; jižní polovina zůstala nedotčena.
Vinařská historie apelace Châteauneuf-du-Pape
První vinice v okolí této obce byly vysázeny v polovině 12. století. Postupně staly papežskými (církvi patřily od počátku). Na začátku 14. století získaly status „Vin du Pape – papežské víno.“ Již od té doby se datuje široká škála odrůd (13 určených v roce 1866), které je povoleno v těchto vínech použít. Zároveň se tato pestrost stala jednou z charakteristik této apelace. Navíc pomohla přečkat i krizi phyloxery v roce 1866. Od první poloviny 19. století se, díky svým výrazným projevům ve vůni a chuti,stává stále oblíbenějším a začíná se exportovat mimo hranice regionu. Postupně tato obliba stále výrazně roste. V roce 1894 zde místní vinaři založili první „vinařský syndikát“, který kupujícím zaručoval původ hroznů (a vína) z tohoto regionu. V roce 1911 začaly počáteční pokusy o podrobnější o klasifikaci v Châteauneuf-du-Pape.
Pod vedením Barona Pierre le Roy z Château Fortia, jež byl hlavním autorem předpisů stanovujících minimální obsah alkoholu, kvalitu vína a stanovení limitů výnosu a toho, jaké druhy hroznů lze pěstovat v této oblasti, vznikla komise 34 místních vinařů, která v roce 1923 dosáhla podání návrhu na vznik apelace Châteauneuf-du-Pape s cílem určit a garantovat původ, a tím i kvalitu zdejších vín (hroznů). Toto datum je někdy uváděno jako vznik apelace, ovšem mylně. Ta zde vznikla až 21. listopadu 1933 a svou strukturou a pravidly ovlivnila vznik dalších francouzských apelací. Její pravidla platí dodnes. Pro upřesnění: bývá ještě uváděno datum 28.června 1929, což je datum rozhodnutí soudu v Avigonu o založení Apelace, následně modifikované a upravované s finální platností až v roce 1933.
Châteauneuf-du-Pape v číslech
Apelace se dnes rozkládá na 3200 hektarech a v průměru se vyprodukuje okolo 100000 tisíc hektolitrů vína ročně. Což dává výnos z hektaru 31,2 hektolitrů (pro představu to je…velmi, velmi málo). Přibližně 94 % připadá na vína červená, 6 % na vína bílá. Bílá vína jsou sice ve výrazné menšině, ale kvalitou je lze porovnat s velkými víny v Burgundsku. Najdeme zde 300 aktivních vinařů (jednotlivců, v omezeném množství i negocianty a dvě družstva).
Kvalitu vín Châteauneuf-du-Pape, stejně jako ostatních apelací v tomto regionu, ovlivňuje několik faktorů. V prvé řadě je to snižování výnosů vinice, čímž je dosahováno větší „koncentrace“ zbývajících hroznů. Toho je dosahováno buďto přirozeně používáním starých vinic – 40-70 let, v extrémních případech i více jak 100 let starých, nebo odstřiháváním ještě zelených hroznů, které nejsou dobře vyvinuté, přímo na vinici. Dalším klasickým znakem vín z této oblasti je kombinování více odrůd. I když velká část francouzských kvalitních vín je tzv. cuvée neboli kombinace několika odrůd, v případě vín z Côtes du Rhône toto mísení dosáhlo vysoké sofistikovanosti. I přes širokou škálu odrůd jsou dominantní odrůdy Grenache, Syrah a Mourvedre – GSM. Velký vliv na charakter vína a jeho kvalitu má samozřejmě i terroir. Toto slovo nelze jednoslovně přeložit tak, abychom vystihli jeho význam – jedná se o kombinaci vlivů půdního podloží, umístění a polohy vinice a přírodních podmínek na ní a v jejím bezprostředním okolí. Samozřejmě to vše v harmonii s přístupem a znalostmi vinaře a jeho filozofií tvorby vín a zacházení s ním.
Jedním z hlavních rozpoznávacích rysů vín Châteauneuf-du-Pape byla vždy láhev. Ta tradičně nesla papežské znaky – mimo jiné prolisy se zkříženými Svatopetrskými klíči. Tato atypičnost učinila vína atraktivnější, a tak se nelze divit, že lahve s prolisem začali používat i vinaři jiných apelací (i mimo údolí Rhony). Z unikátní lahve se tak stala jedna z mnoha, která byla takto označena. Samozřejmě, každá apelace měla svůj styl prolisu, ale na první pohled vždy připomínala ty z Châteauneuf-du-Pape. A to vinaři této apelace nesli velmi těžce. Proto v roce 2002 vznikla „mitra“ (v originále la mitrale) – nový druh láhve Châteauneuf-du-Pape odvozující svůj vzhled i název od papežské pokrývky hlavy. Není to však jen nová forma, ale zároveň značka. Ta se vymezila oproti předchozí podobě a vytvořila originální nezaměnitelný styl.
Ale nebyla by to Francie, aby to bylo zas tak jednoduché. Sdružení „La mitrale“ je pouze dobrovolný spolek vinařů, kteří používají jeden druh lahve a ctí společné hodnoty výroby vína. A navíc – stále je povoleno používat i původní tvar. A pokud vinař chce, může použít i svůj vlastní osobitý styl a design. Takže až uslyšíte „to je klasická láhev Châteauneuf-du-pape“, tak zpozorněte. Protože těch „klasiků“ je minimálně dvacet. Společným jmenovatelem jsou pak skvělá vína, chuťový zážitek s výsledným pocitem „la vie est belle“.
Povolené červené odrůdy:
Cinsault, Counoise, Grenache noir, Mourvèdre, Muscardin, Piquepoul noir, Syrah, Terret noir a Vaccarèse (Brun Argenté).
Bílé a růžové odrůdy:
Bourboulenc, Clairette blanche, Clairette rose, Grenache blanc, Grenache gris, Picardan, Piquepoul blanc, Piquepoul gris a Roussanne
Odrůdy, které nebyly konkrétně zmíněny před rokem 2009 jsou: Clairette rose, Grenache gris a Piquepoul gris.)
Bílá châteauneuf-du-Pape se vyrábí bez použití červených odrůd a pouze z šesti tradičních povolených bílých odrůd - Bourboulenc, Clairette blanche, Grenache blanc, Picardan, Piquepoul blanc a Roussanne. Podle statistik z roku 2004 tvoří bílé odrůdy 7 procent z celkové plantáže [12] a část bílých hroznů se mísí do červených vín, což znamená, že výroba bílého vína představuje pouze asi 5 procent z celkové produkce. V bílé Châteauneuf-du-Pape poskytují Grenache blanc a Roussanne směsici ovocnost a mastnost, zatímco Bourboulenc, Clairette a Picpoul přidávají kyselost, květinové a minerální tóny. Styl těchto vín sahá od štíhlých a minerálních až po mastné a bohaté s řadou vůní a aroma, včetně mandlí, karamboly, anýzu, fenyklu, zimolezu a broskví.
Zde najdete kompletní sortiment vín Châteauneuf-du-Pape