Druhy vín – jak se vína rozdělují?
Svět vína je mimořádně rozmanitý. Existují tisíce vinařství, stovky odrůd a nespočet stylů. Přesto lze vína rozdělit do několika základních kategorií, které pomáhají lépe pochopit jejich charakter, styl i kvalitu.
Vína můžeme dělit podle barvy, množství zbytkového cukru, způsobu výroby, kvality nebo původu. Každé z těchto rozdělení přitom říká něco jiného o výsledném stylu vína.
Kompletní nabídku najdete v našem e-shopu v kategoriích bílá vína, růžová vína, červená vína nebo šumivá vína.
Rozdělení vín podle barvy
Nejzákladnější rozdělení vín je podle barvy.
Bílá vína
Bílá vína se vyrábějí převážně z bílých odrůd, například Chardonnay, Sauvignon Blanc, Riesling nebo Pinot Gris.
Typická bývají svěžestí, vyšší kyselinou a aromatikou citrusů, ovoce nebo květin. Mohou být lehká a minerální, ale také plná a barikovaná.
Červená vína
Červená vína vznikají fermentací modrých hroznů společně se slupkami. Právě slupky dodávají vínu barvu a třísloviny.
Mezi nejznámější červené odrůdy patří Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir nebo Syrah.
Červená vína bývají strukturovanější a často vhodná k archivaci.
Růžová vína
Růžová vína vznikají z modrých hroznů, ale slupky zůstávají v kontaktu s moštem jen krátkou dobu.
Výsledkem jsou svěží, ovocná a lehčí vína ideální především pro letní pití.
Oranžová vína
Méně známou kategorií jsou tzv. oranžová vína. Ta vznikají fermentací bílých hroznů na slupkách podobně jako červená vína.
Výsledkem bývají strukturovanější a komplexnější vína s výraznější texturou.
Rozdělení podle množství cukru
Velmi důležitým parametrem je obsah zbytkového cukru.
Suché víno
Suché víno obsahuje minimum zbytkového cukru. Právě tento styl dnes dominuje většině kvalitních vín.
Suchá vína mohou být svěží a minerální, ale také velmi plná a komplexní.
Polosuché a polosladké víno
Polosuchá a polosladká vína obsahují více zbytkového cukru, který zjemňuje kyselinu a dodává vínu kulatější charakter.
Velmi dobře mohou fungovat například aromatické odrůdy jako Tramín nebo Muškát.
Sladká vína
Sladká vína obsahují vyšší množství cukru a často patří mezi nejkomplexnější styly vůbec.
Typickými příklady jsou Sauternes, Tokaj nebo ledová a slámová vína.
Výborně se hodí k dezertům, sýrům nebo jako samostatná meditační vína.
Šumivá a tichá vína
Dalším důležitým rozdělením je přítomnost bublinek.
Tichá vína
Tichá vína jsou klasická vína bez výrazného obsahu oxidu uhličitého.
Patří sem většina běžných bílých, růžových a červených vín.
Šumivá vína
Šumivá vína obsahují oxid uhličitý vznikající během druhotného kvašení.
Patří sem například Champagne, Prosecco, Cava nebo Crémant.
Rozdíl mezi nimi spočívá především v metodě výroby a regionu původu.
Rozdělení podle kvality a přívlastku
V mnoha evropských zemích se vína rozdělují také podle kvality nebo stupně vyzrálosti hroznů při sklizni.
V České republice a Německu se často používá systém přívlastků:
- Jakostní víno
- Pozdní sběr
- Výběr z hroznů
- Výběr z bobulí
- Ledové víno
- Slámové víno
Vyšší přívlastky obvykle znamenají vyšší vyzrálost hroznů a často také vyšší koncentraci vína.
Apelace a původ vína
Velmi důležitým systémem rozdělení je původ vína – tzv. apelace.
Ve Francii, Itálii nebo Španělsku hraje terroir a region často větší roli než samotná odrůda.
Například:
Každá apelace má svá pravidla týkající se odrůd, výnosů, technologie i stylu vín.
Právě apelace často velmi dobře napoví, jak bude víno chutnat.
Odrůdová vína
V mnoha zemích – například v Austrálii, Chile nebo USA – se vína často označují především podle odrůdy.
Typickými příklady jsou:
Tento systém bývá pro začátečníky často jednodušší a přehlednější.
Svět vína je neuvěřitelně pestrý
Právě rozmanitost stylů, regionů, odrůd a kategorií činí svět vína tak fascinujícím.
Ať už preferujete elegantní francouzská vína, moderní italská vína, svěží bílá nebo robustní červená, každý styl nabízí něco jiného.
Nejdůležitější je nebát se ochutnávat a objevovat nové regiony, odrůdy a styly. Protože právě díky tomu člověk postupně zjistí, jak neuvěřitelně široký a zajímavý svět vína vlastně je.