Druhy vín

Svět vína je mimořádně pestrý. Vína se liší barvou, množstvím zbytkového cukru, přítomností bublinek, použitými odrůdami, původem i způsobem výroby. Jedno víno tak může být současně bílé, suché, tiché, odrůdové a pocházet z konkrétní apelace.

Následující přehled vysvětluje základní druhy vín a ukazuje, co jednotlivá označení skutečně znamenají. Pomůže vám lépe se orientovat na etiketách i při výběru vína.

Jak se rozdělují jednotlivé druhy vín?

Neexistuje pouze jeden způsob, jak vína rozdělit. Barva napoví něco o použité surovině a výrobě, údaj o zbytkovém cukru popisuje výsledný chuťový styl a apelace určuje původ i pravidla, podle kterých víno vzniklo.

Základní orientaci proto získáme teprve kombinací několika údajů. Suché červené Bordeaux a sladké bílé Sauternes jsou například dvě velmi rozdílná vína, přestože obě pocházejí ze stejného širšího vinařského regionu.

Druhy vín podle barvy

Nejznámější je rozdělení na bílá, červená a růžová vína. Vedle nich se stále častěji setkáme také s oranžovými víny. Barvu neurčuje pouze odstín hroznů, ale především způsob jejich zpracování a délka kontaktu moštu se slupkami.

Bílá vína

Bílá vína se nejčastěji vyrábějí z bílých odrůd, například Chardonnay, Sauvignon Blanc, Ryzlinku rýnského nebo Rulandského šedého. Bílé víno ale může vzniknout také z modrých hroznů, pokud se mošt rychle oddělí od slupek.

Bílá vína mohou být lehká, svěží a výrazně aromatická, ale také plná, strukturovaná a vyzrávaná v dubových sudech. Rozhodující je odrůda, místo původu, zralost hroznů i použitá technologie.

Červená vína

Červená vína vznikají z modrých hroznů, jejichž mošt kvasí společně se slupkami. Právě ze slupek se do vína uvolňuje barva, třísloviny a řada aromatických látek.

Mezi nejznámější modré odrůdy patří Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir, Syrah nebo Sangiovese. Červená vína mohou být lehká a ovocná, ale také mohutná, kořenitá a vhodná k dlouhodobému zrání.

Růžová vína

Růžová vína se obvykle vyrábějí z modrých hroznů, které zůstávají v kontaktu se slupkami pouze krátkou dobu. Výsledná barva může sahat od velmi světlého lososového odstínu až po výraznější malinovou.

Rosé nemusí být jen jednoduchým letním vínem. Vedle lehkých a svěžích variant existují také gastronomická růžová vína s výraznější strukturou, mineralitou a potenciálem dalšího zrání.

Oranžová vína

Oranžová neboli jantarová vína vznikají z bílých hroznů, jejichž mošt kvasí nebo delší dobu zraje společně se slupkami. Technologie tak připomíná výrobu červeného vína.

Delší kontakt se slupkami dodává vínu sytější barvu, pevnější strukturu, třísloviny a někdy také méně obvyklé bylinné, čajové nebo sušené ovocné tóny. Nejde o víno vyrobené z pomerančů ani o automatické označení naturálního vína.

Rozdělení vín podle zbytkového cukru

Zbytkový cukr je cukr, který ve víně zůstane po dokončení nebo zastavení kvašení. Jeho množství se uvádí v gramech na litr. Vnímanou sladkost však ovlivňuje také kyselina, alkohol, teplota podávání a celková stavba vína.

Uvedené hodnoty platí pro tichá vína. Šumivá vína používají vlastní označení, například brut nature, extra brut, brut, extra dry nebo demi-sec. Pozor zejména na výraz extra dry: navzdory názvu označuje sladší kategorii než brut.

Suchá vína

Suchá vína obsahují málo zbytkového cukru, ale nemusejí být lehká ani výrazně kyselá. Mohou být svěží a minerální, ovocná a zakulacená, stejně jako plná a vyzrálá v dubových sudech. Do suchého stylu patří většina klasických bílých i červených vín.

Polosuchá a polosladká vína

Zbytkový cukr u těchto vín zjemňuje kyselinu a zvýrazňuje ovocný charakter. Dobře funguje například u aromatických odrůd, jako jsou Tramín, Muškát nebo některé styly Ryzlinku. Polosuché či polosladké víno může být vhodné také k výrazně kořeněným a pikantním jídlům.

Sladká vína

Sladká vína mohou vznikat z velmi vyzrálých, vysušených, botrytizovaných nebo zmrzlých hroznů. Mezi známé příklady patří Sauternes, tokajská vína, výběry z bobulí, ledová a slámová vína.

Kvalitní sladké víno nestojí pouze na cukru. Důležitá je také kyselina, která mu dodává rovnováhu a brání těžkopádnému dojmu.

Tichá, perlivá a šumivá vína

Tichá vína

Tichá vína nemají výrazný přetlak oxidu uhličitého. Patří sem většina běžných bílých, růžových a červených vín. Označení „tiché“ tedy nevypovídá o intenzitě chuti, ale o nepřítomnosti výrazného perlení.

Perlivá vína

Perlivá vína mají nižší přetlak než vína šumivá a obvykle také jemnější perlení. Typickými příklady jsou některá vína označená jako frizzante. Oxid uhličitý může pocházet z kvašení, ale u některých kategorií může být také dodán.

Šumivá vína

Šumivá vína mají vyšší obsah oxidu uhličitého a výraznější perlení. Bublinky mohou vznikat druhotným kvašením v lahvi, kvašením v tlakové nádobě nebo jiným povoleným způsobem podle konkrétní kategorie.

Nejde tedy jen o různé názvy jednoho nápoje. Champagne, Prosecco, Cava, Crémant nebo Franciacorta mají rozdílný původ, povolené odrůdy i výrobní pravidla.

• Champagne pochází pouze z francouzské oblasti Champagne a vzniká tradiční metodou.
• Prosecco pochází ze severovýchodní Itálie a nejčastěji se vyrábí tankovou metodou.
• Cava je španělské šumivé víno vyráběné tradiční metodou.
• Crémant označuje tradičně vyráběná francouzská šumivá vína z vybraných oblastí mimo Champagne.
• Franciacorta je italské šumivé víno z Lombardie vyráběné tradiční metodou.

Rozdělení vín podle původu a kvality

Evropská vína se často člení podle geografického původu. Čím přesněji je původ vymezen, tím konkrétnější pravidla zpravidla určují povolené odrůdy, výnosy, způsob pěstování a výroby nebo dobu zrání.

Zemská vína

Zemská vína představují kategorii s chráněným zeměpisným označením. Hrozny musejí pocházet z uvedené oblasti, pravidla jsou však obvykle volnější než u vín s chráněným označením původu.

Jakostní a přívlastková vína

V českém systému se setkáme s jakostními víny a jakostními víny s přívlastkem. Přívlastek vychází především z cukernatosti hroznů při sklizni, nikoliv z množství zbytkového cukru v hotovém víně.

Mezi přívlastková vína patří:

• kabinetní víno,
• pozdní sběr,
• výběr z hroznů,
• výběr z bobulí,
• výběr z cibéb,
• ledové víno,
• slámové víno.

Apelace a chráněný původ

Ve Francii, Itálii nebo Španělsku bývá pro identitu vína zásadní apelace. Název oblasti může současně určovat odrůdy, výrobní postup a výsledný styl. Proto se na etiketě často zdůrazňuje místo původu více než odrůda.

Typickými příklady jsou:

• Bordeaux – region známý především červenými kupážemi z Cabernetu Sauvignon a Merlotu,
• Burgundsko – domov Pinot Noir a Chardonnay s důrazem na konkrétní vinice,
• Châteauneuf-du-Pape – apelace jižní Rhôny založená převážně na odrůdě Grenache,
• Barolo – piemontské víno vyráběné z odrůdy Nebbiolo,
• Rioja – významná španělská oblast spojená hlavně s odrůdou Tempranillo.

Odrůdová vína a cuvée

Odrůdová vína

Odrůdové víno zdůrazňuje charakter jedné dominantní odrůdy. V závislosti na pravidlech konkrétní země však nemusí vždy obsahovat pouze a výhradně odrůdu uvedenou na etiketě.

Odrůdové označování je běžné například v České republice, Německu, Rakousku a zemích Nového světa. Pro zákazníka bývá snadno srozumitelné: pokud mu chutná Sauvignon Blanc nebo Malbec, může se podle názvu odrůdy rychle orientovat.

Cuvée neboli kupáž

Cuvée vzniká spojením více odrůd, vín z různých vinic, sudů nebo ročníků. Smyslem není zakrývat nedostatky, ale vytvořit vyváženější a komplexnější celek.

Klasickým příkladem jsou červená vína z Bordeaux, v nichž se mohou doplňovat Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc a další povolené odrůdy. Také mnoho šumivých vín vzniká jako promyšlené cuvée.

Fortifikovaná a další speciální vína

Fortifikovaná vína

Fortifikovaná neboli dolihovaná vína jsou vína, do nichž se během výroby přidává vinný destilát. Tím se zvýší obsah alkoholu a podle okamžiku fortifikace může ve víně zůstat také část přírodního cukru.

Mezi nejznámější patří portská vína, sherry, madeira nebo francouzská vína typu Banyuls. Jednotlivé styly se výrazně liší: mohou být suché i sladké, mladé a ovocné i dlouze oxidativně vyzrávané.

Ledová a slámová vína

Ledové víno se vyrábí z hroznů, které zmrzly přirozeně přímo na vinici a byly sklizeny a lisovány při nízké teplotě. Slámové víno vzniká z hroznů sušených po sklizni na slámě, rohožích nebo v dobře větraném prostoru.

V obou případech dochází ke koncentraci cukru, kyselin a aromatických látek. Výsledkem bývají intenzivní sladká vína vyráběná v malém množství.

Naturální, bio a biodynamická vína

Tato označení nepředstavují další barvu ani chuťovou kategorii vína. Popisují především přístup k práci ve vinici a ve sklepě. Bio víno podléhá legislativním pravidlům ekologického zemědělství, zatímco výraz „naturální víno“ nemá v celé Evropě jednotnou právní definici.

Jaký druh vína vybrat?

Nejlepší volba nezávisí na jediné poučce. Rozhoduje příležitost, jídlo, roční období i osobní chuť. Pokud si nejste jistí, pomůže jednoduchá orientace:

• Pro svěží a lehčí styl: suché bílé, rosé, lehčí červené nebo brut šumivé víno.
• K výraznějšímu masu: strukturované červené víno s dostatkem ovocnosti a tříslovin.
• K pikantním jídlům: aromatické bílé víno s mírným zbytkovým cukrem.
• K dezertům: sladké víno, které by mělo být přinejmenším stejně sladké jako pokrm.
• Jako aperitiv: suché šumivé nebo svěží bílé víno.
• Pro další zrání: koncentrované víno s dobrou kyselinou, strukturou a vhodným původem.

Cena, barva ani vysoký přívlastek samy o sobě nezaručují, že vám víno bude chutnat. Nejlepší orientaci získáte postupným ochutnáváním různých odrůd, regionů a stylů.

Nejčastější otázky o druzích vín

Jaké jsou základní druhy vín?

Podle barvy rozlišujeme bílá, červená, růžová a oranžová vína. Podle množství zbytkového cukru se vína dělí na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Další rozdělení pracuje s přítomností bublinek, původem, odrůdou nebo způsobem výroby.

Jaký je rozdíl mezi suchým a polosuchým vínem?

Rozdíl určuje především množství zbytkového cukru ve vztahu ke kyselinám. Suché víno má zpravidla nejvýše 4 g/l cukru, za určitých podmínek až 9 g/l. Polosuché víno může mít nejvýše 12 g/l, případně až 18 g/l při odpovídající kyselině.

Znamená pozdní sběr sladké víno?

Ne. Pozdní sběr označuje cukernatost hroznů při sklizni, nikoliv množství cukru v hotovém víně. Víno v kategorii pozdní sběr proto může být suché, polosuché i sladší.

Je cuvée méně kvalitní než odrůdové víno?

Není. Cuvée je záměrné spojení více odrůd nebo různých partií vína. Řada nejslavnějších vín světa, včetně velkých vín z Bordeaux a mnoha špičkových Champagne, vzniká právě jako cuvée.

Jaký je rozdíl mezi perlivým a šumivým vínem?

Hlavním technickým rozdílem je tlak oxidu uhličitého. Perlivé víno má nižší tlak a jemnější perlení, zatímco šumivé víno má tlak vyšší a bublinky výraznější. Rozdílné jsou také legislativní požadavky a způsob označování.

Je růžové víno směsí bílého a červeného?

Většinou ne. Rosé se zpravidla vyrábí z modrých hroznů s krátkým kontaktem moštu se slupkami. Míchání bílého a červeného vína se u běžných tichých rosé standardně nepoužívá, výjimky však existují například u některých růžových šumivých vín.

Co znamená apelace vína?

Apelace je chráněné zeměpisné označení spojené s pravidly výroby. Může určovat původ hroznů, povolené odrůdy, maximální výnos, způsob pěstování, technologii výroby i minimální dobu zrání.

Který druh vína je nejkvalitnější?

Žádná barva, odrůda ani kategorie není automaticky nejkvalitnější. Kvalitu ovlivňuje původ a stav hroznů, práce vinaře, výnos, ročník, způsob výroby i skladování. Podstatné také je, zda styl vína odpovídá vašemu vkusu a příležitosti.