Frankovka

Frankovka, Blaufränkisch a Kékfrankos

Frankovka modrá patří k nejdůležitějším modrým odrůdám střední Evropy. Dlouhou tradici má na Moravě, v Rakousku, Maďarsku, na Slovensku, ve Slovinsku i v Chorvatsku. Podoba názvu se podle země mění, ale stále jde o tutéž odrůdu: v Rakousku se označuje jako Blaufränkisch a v Maďarsku jako Kékfrankos.

Mezi nejuznávanější oblasti jejího pěstování patří rakouský Burgenland, především Mittelburgenland, Leithaberg a Eisenberg. Rakouské varianty bývají přesné, kořenité a minerální, často s velmi dobrým potenciálem zrání. Prohlédnout si můžete také naši nabídku rakouských vín.

Na Moravě se Frankovce daří zejména v teplejších polohách Velkopavlovické a Slovácké podoblasti. Patří k tradičním odrůdám, ale současní vinaři ji zpracovávají v široké škále stylů – od svěžích ovocných vín až po koncentrované výběry z hroznů zrající v dubových sudech. Další domácí produkci najdete v kategorii moravská vína.

Jak Frankovka chutná?

Typická Frankovka má rubínovou až tmavě granátovou barvu a přirozeně živější kyselinu. Ve vůni a chuti se objevují zejména višně, tmavé třešně, švestky, ostružiny a další lesní ovoce. Časté jsou rovněž tóny černého pepře, sušených bylin a jemného koření.

Mladší vína bývají šťavnatá, ovocná a přímočará. U vyzrálejších Frankovek se mohou přidat tóny tabáku, kůže, kakaa nebo sladkého koření. Zrání v dubových sudech vínu dodává plnější strukturu, nesmí však překrýt jeho charakteristickou svěžest a ovocnost.

Od červeného vína po rosé a blanc de noirs

Přestože se Frankovka nejčastěji používá pro výrobu červených vín, její možnosti jsou širší:

• Svěží červená Frankovka staví na ovoci, živé kyselině a jemnějších tříslovinách.
• Pozdní sběry a výběry z hroznů nabízejí větší koncentraci, strukturu a potenciál zrání.
• Frankovka rosé bývá svěží, ovocná a vhodná k lehčím jídlům i letnímu podávání.
• Bílá Frankovka neboli blanc de noirs vzniká rychlým lisováním modrých hroznů bez delšího kontaktu slupek s moštem.

Frankovka a jídlo

Vyšší kyselina dělá z Frankovky mimořádně gastronomické víno. Dokáže vyvážit tučnější pokrmy, ale zároveň není tak mohutná, aby jídlo překryla.

• Pečená kachna a husa: ovocnost a kyselina dobře pracují s tučnějším masem, zelím i knedlíkem. Další vhodná vína najdete v kategorii vína k drůbeži.
• Zvěřina: vyzrálejší Frankovka se hodí k jelenímu, srnčímu, kančímu masu a omáčkám s lesním ovocem. Prohlédněte si také vína ke zvěřině.
• Grilované a pečené maso: mladší ovocné styly fungují s vepřovým masem, klobásami a kořeněnými úpravami.
• Česká kuchyně: Frankovka doprovodí pečená masa, guláš, uzené maso i výraznější omáčky. Další kombinace najdete mezi víny k české kuchyni.

Jak Frankovku podávat a skladovat?

Lehčí a mladší Frankovky podávejte přibližně při 14–16 °C, plnější a sudově vyzrávaná vína při 16–18 °C. U strukturovanějších ročníků může pomoci krátké provzdušnění v karafě.

Jednodušší ovocná vína jsou určena především k pití v prvních letech po sklizni. Kvalitní pozdní sběry, výběry z hroznů a barikové Frankovky mohou ve vhodných podmínkách zrát podstatně déle. Postupně zjemňují třísloviny a rozvíjejí kořenité a terciární tóny.

Časté otázky o Frankovce

Je Frankovka totéž co Blaufränkisch?

Ano. Blaufränkisch je rakouské a mezinárodně používané označení stejné odrůdy. V Maďarsku se nazývá Kékfrankos.

Je Frankovka těžké červené víno?

Nemusí být. Typická Frankovka mívá středně plné tělo, živější kyselinu a výrazné ovocné aroma. Výběry z vyzrálých hroznů a vína z dubových sudů mohou být podstatně plnější.

Hodí se Frankovka k archivaci?

Kvalitní Frankovky z dobrých poloh mají díky kyselině, tříslovinám a koncentraci velmi dobrý potenciál zrání. Délka archivace však závisí na konkrétním víně a způsobu jeho výroby.

Jaký je rozdíl mezi moravskou a rakouskou Frankovkou?

Rozdíl není dán názvem odrůdy, ale původem, polohou vinice a způsobem výroby. Rakouský Blaufränkisch často zdůrazňuje kořenitost a minerální strukturu, zatímco moravské Frankovky nabízejí škálu od svěžích ovocných vín po plnější barikové styly.