Domů /
Bílá vína | encyklopedie vín Kupmeto CZ

Bílá vína

Bílá vína, to je kategorie, kterou není třeba dlouze představovat. Odrůdy jako Rulandské šedé, Chardonnay či Ryzlink rýnský jsou už notoricky známé. Vyrábí se typicky z bílých, růžových, červených, ale i modrých hroznů révy vinné.

Právě fakt, že bílé víno může vzniknout i z modrých odrůd, už tak známý není. Jedná se odrůdy tradičně používané pro červená vína jako Cabernet sauvignon, Frankovka či Zweigeltrebe. Pokud se hrozny těchto odrůd zpracují stejně jako u bílých vín, tedy nedojde k maceraci neboli barvení vína, vznikne víno bílé či bílému velmi blízké. Takové víno označujeme jako klaret.

Bílá vína najdeme hned v několika skupinách rozdělených podle obsahu kyselin.Můžeme je tedy zařadit mezi vína:

• s přirozeně vyšším obsahem kyselin,kam patří suchá a polosuchá vína, která jsou ovocná, šťavnatá, s výraznější chutí kyseliny. Z této kategorie ochutnejte například Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský nebo Sauvignon.

• s nižším obsahem kyselin,kde najdeme především vína polosuchá, která jsou příjemně svěží a ovocné, přitom obsah kyseliny není tak výrazný. Velmi oblíbená jsou vína jako Rulanské bílé, Rulandské šedé či Chardonnay.

• aromatická, sladší až kořenitá.Sem patří například velmi vyhledávaná Pálava, Tramín červený či Muškát moravský. Najdeme zde vína polosladká i polosuchá.

Moravská bílá vína (a bílá vína z Čech) tradičně vznikají v drtivé většině jako jedno-odrůdová vína. Odrůd je u nás celá řada a jsou zaznamenány v Odrůdové knize. Zde najdete některé z těchto odrůd. Menší skupinou jsou pak vína známková, které konkrétní víno nepojmenovávají po odrůdě, ale známce (značce, brandu, jak chcete). Mohou to být vína jedno-odrůdová, tak složená z několika odrůd (takzvané cuvée). Další klíčové členění moravských bílých vín je podle přívlastku. Relativní novinko mezi moravskými (nejen) bílými víny je kategorie VOC. Ta vychází z takzvaného apelačního systému, který se používá v Západní Evropě. Hlavní myšlenkou je, že pro víno je určující původ (region) hroznů. Tak u nás vznikla VOC Znojmo, VOC Pálava, VOC Modré Hory, VOC Mikulov, VOC Blatnice.

Bílá vína Střední Evropy nebo-li vína ze Slovenska, Maďarska, Německa, Rakouska a části Balkánu mají některé společné jmenovatele a podobnost s tuzemskými moravskými a českými víny. Jednak je to důraz na bílá vína v neprospěch vín červených. Pak použití totožných odrůd jako je Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a bílé, společně s globálními odrůdami Chardonnay a Sauvignon. A pak samozřejmě důraz na jedno-odrůdová vína a jejich označení po názvu odrůdy (tedy ne jako v apelačním systému podle regionu).

Bílá vína Západní Evropy, tedy Francie, Itálie a Španělska, jsou svět sám pro sebe. Každá země má nepřeberné množství vlastních odrůd a stylů vín. Ve Francii dominuje Chardonnay a Sauvignon, ale rozhodně ne výrazně. V Itálii známe nejvíce Pinot Grigio, ale co třeba Vernacchia či Cortese...A Španělsko se svým Macabem? Co země, co region, to odlišný styl. Navíc se vína často kombinují a nazývají po regionech, vinicích odkud pocházejí hrozny.

Nový svět nebo-li mladé vinařské země mimo Evropu je relativně snadný na pochopení, co se bílých vín týče. Doposud mají absolutní dominanci dvě odrůdy: Chardonnay a Sauvignon. Nově se k nim vinaři postupně přidávají Ryzlink či Pinot Gris (rulandské šedé), ale jsou to spíše první vlaštovky. Nejdůležitější vinařské země z takzvaného Nového světa jsou: Chile, Argentina, USA, Jižní Afrika a Austrálie.

Zde najdete výběr z našeho sortimentu bílých vín.