Domů /
Vína podle přívlastku | encyklopedie vín

Rozdělení vín podle přívlastku

Víno s přívlastkem - pro rozdělení tuzemských vín do kategorií používáme tzv. systém přívlastků. Ten je v určitých modifikacích používán v celé střední Evropě (ČR, SR, Maďarsko, Německo, Rakousko). Tím se naše oblast (tedy užití termínu přívlastkové víno) liší od západních vinařských zemi.

Ve Francii, Itálii, Španělsku či Portugalsku totiž používají tzv. apelační systém pojmenovávající víno podle regionu (podoblasti, vinice, okrsku) odkud pocházejí hrozny. V apelačním systému se kvalita vína nerozlišuje podle zralosti hroznů v daném roce, ale podle dlouhodobého hodnocení vinice. Nemění se tedy každý rok. Moderní tuzemskou alternativou apelací jsou u nás vína VOC – vína s certifikovaným původem.

Přívlastková vína (či jakostní vína) odvozují svou kategorii a tedy i kvalitu od zralosti použitých hroznů. Tuzemská vína se dělí na tyto kategorie:

Zemské víno

Zemské víno musí být vyrobeno výhradně z tuzemských hroznů povolených odrůd. Minimální cukernatost je 14 °NM. nese označení moravské zemské víno a české zemské víno a mohou být označena odrůdou a ročníkem. Zemská vína mohou skrývat i vína vyšších kategorií (přívlastků), kdy se vinař rozhodl nenechat své víno zatřídit a ponechat ho v kategorii zemských vín. Například z důvodů velmi malé šarže.

Jakostní víno

Jakostní víno musí být vyrobeno z tuzemských hroznů z odrůd, které najdeme ve Státní odrůdové knize nebo případně z odrůd povolených v některém ze států EU. Hrozny musí pocházet z jedné oblasti a v této oblasti musí být víno i vyrobeno. Výnos je omezen na 14 tun na hektar a cukernatost musí být minimálně 15 °NM. Jakostní víno se pak může dělit na dva druhy: odrůdové – je použito maximálně 3 odrůd a známkové – kombinující více odrůd a pojmenované ne po nich, ale nesoucí známku (značku).

Druhy přívlastkových vín: (zde najdete podrobnosti o vínech VOC)

Kabinetní víno

Kategorie vín vyrobených z moštů, které dosáhly nejméně 19 °NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

Pozdní sběr

Vína, u nichž byla sklizeň hroznů při cukernatosti nejméně 21 °NM. Bývají to plná, extraktivní, suchá či polosuchá vína.

Výběr z hroznů

Vína vyrobená z hroznů, které vyzrály na nejméně 24 °NM. Bývají to vína plná, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

Výběr z bobulí

Vína vyrobená z hroznů, které dozrávaly velmi dlouho na vinici, a mošt z nich získaný dosáhl alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.

Ledové víno

Jedná se o unikátní typ vín. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě nejvýše -7 °C. Získaný mošt musí vykazovat cukernatost alespoň 27 °NM. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstává část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů. Při lisování se získá koncentrovaný mošt, který byl zmrznutím částečně vysušen, a tím došlo ke zvýšení sladkosti. Ledová vína bývají velmi extraktivní a sladká. K výrobě ledových vín je potřeba souhra několika přírodních faktorů, a tak je není možné vyrobit každý rok. Proto jsou vzácná a ceněná.

Slámové víno

Další vzácný druh vín, který vznikl z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců na slámě či rákosu, nebo zavěšených v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody a koncentruje se obsah cukru. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Lisování může proběhnout už i po 2 měsících, pokud mošt dosáhne cukernatosti 32 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní a sladká. Jejich výroba je náročná, a proto jsou poměrně vzácná a drahá.

Výběr z cibéb

Raritní druh vína, která jsou vyrobená z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti min. 32 °NM. Takto vyzrálé bobule se díky extrémně dlouhé době zrání většinou mění na hrozinky – cibéby. Bývají to vína velmi extraktivní, sladká, vzácná, a proto drahá.