Domů /
Morava 2016 - zpráva z cesty po vinicích a vinařích jižní Moravy

Morava 2016


Další díl: František Mádl. 7 jiných vinařství v přípravě.
Stejně jako v předchozích dvou letech, i letos jsme se vypravili na jarní inspekční cestu jihomoravských vinic a tamějších vinařů. Zjistit, jak dopadl loňský ročník, jak se v lahvích již rozkoukaly ročníky předchozí a jak vinaři vidí výhledy na aktuální rok. Letošní konstelace byla obzvláště napínavá. Má za sebou ročníky 2013 a 2014, které rozhodně nelze nazvat tradičními. 2013 nejdříve vypadala na pěkný průšvih - vína se značně vysokými kyselinami. Ale díky rychlému zrání a přirozenému snižování kyselin ve víně, které bylo rychlejší než standardně, dopadl zmíněný rok nad očekávání dobře. Navíc je to stále ročník, který můžeme v restauracích či vinotékách hojně najít. Oproti tomu 2014-ka slibný rok nebyl a nic jej nezachránilo. Kvalita hroznů velmi diskutabilní a proměnlivá, navíc množstevně se rozhodně nedalo mluvit o velké sklizni. Takže vinař toho měl málo a ještě to za moc nestálo. Platí mnohokrát opakované francouzské rčení o „ročníku vinaře“, kdy jen skutečně dobrý vinař dokáže v mizerném ročníku vytvořit slušné víno. Ale nejaktuálnějším tématem je ročník 2015. Než se vrhnu na popis jednotlivých vinařství, pár stručných poznatků, které jsme během cesty po jihomoravském kraji vstřebali.
Ročník 2015 - vinařova hojnost
I kdyby vinaři nechtěli, tenhle ročník musel dopadnout dobře. Hned z několika důvodů. Je dělitelný 5 a tím pádem nemůže být špatný…Logicky nesmysl, ale zkuste si vzpomenout na nějaký špatný ročník dělitelný 5… 1980? 1975? Později už žádný. Další motiv je prostá ekonomická snaha vinařů. Po dvou ne zrovna objemných a špičkových ročnících vinaři potřebovali určitou „záchranu.“ A příroda je kupodivu vyslyšela a dopřála jim 2015-ku. Ta je svým charakterem prakticky přesným opakem předchozích dvou sklizní. Měli jste v 2013-ce příliš kyselin, šup – 2015 spíše bojuje s jejich nedostatkem a vína mají často zvýšený zbytkový cukr. Měl vinař v roce 2014 malou sklizeň – šup 2015-ka vůbec není skoupá na množství. Navíc vyzrávání bylo povětšinou pravidelné, bez zjevných extrémů. Rok spíše suchý, ale nikoliv extrémně. Paušálně vína ročníku 2015 jsou a budou snadno pitelná, líbivá (kulatost, nižší kyseliny, často zbytkový cukr). Navíc zde díky množství nebude tlak na cenu (zatím). Zda-li se však zařadí mezi kultovní moravské ročníky, to je otázka asi pro marketingové oddělení Znovínu – narážím zde na jejich označení ročníků 1997,1999 a 2000 jako ročníky desetiletí, století a milénia… Před vinaři však stojí daleko zásadnější otazník….
2016 – mrzlo až praštilo
	Hlavní téma budoucího ročníku byl mráz. Během počátku jara, kdy réva začala pučet a byla prakticky nejzranitelnější, přišlo něco, co nikdo nechtěl a málo kdo čekal. 3-4 dny mrazů. Nebyl to problém jen Moravy, fotky zapálených svíček na vinicích z Chablis a Švýcarska oblétly svět. Způsobů, jak tomu zabránit, bylo více – buďto vinici zahřát anebo studený vzduch „odfouknout.“ Tato metoda se používá na Novém Zélandu, ale u nás měla hned několik zádrhelů. Jednak vinaři nemají vrtulníky (zatím) a jednak vzduch neměl rozdílnou teplotu v různých výškách tak, aby se mohl promíchat. Byl prostě všude studený. Další metoda byla zkrápění vinic. Ani to se neukázalo jako příliš efektivní v našich podmínkách. Jediné, co opravdu fungovalo, byly zmíněné svíce. Ale mělo to problém. Bylo jich málo a často vinařům došly dříve, než přestalo mrznout…
Míra zmrznutí keřů byla také velmi rozdílná. Jak v Burgundsku, můžeme zde hovořit o mikroklimatech. V jednom místě vinice pomrzlo více jak 50% keřů a o 50-100 metrů dál třeba jen 10% a jen za mírným zvlněním zase prakticky všechno. Byly oblasti, kde vymrzly, nízké polohy vinice a vrcholy byly ušetřeny. Přejedete-li ale do sousední vinařské oblasti, zjistíte, že je to přesně naopak. Celkově však byla více zasažená tzv. oblast „na sever“ od dálnice. Tedy Slovácko, Hustopečsko, Podluží a v omezené míře i Bílovicko. Nelze však vyjmenovat oblast či vesnici, kde by se mráz nevyřádil. Výsledek – v průměru 25-30% keřů zmrzlo tzv. v letošním roce nebudou plodit. Na druhou stranu je nutno přiznat, že sice problém vinařů byl hojně medializován, ale ovocnáři na tom jsou ještě mnohem hůře. Tam se často hovoří o 80-100% vymrznutí.
Moravské Las Vegas aneb stavební boom
Když na jižní Moravě přijedete po 5-10 leté odmlce, budete zřejmě v šoku. Z malých sklepních uliček se drtivá většina regulérně fungujících vinařů přesunula do nových, vlastních prostor. Moderní haly, často velmi odvážně předimenzované, až sterilní čistota nejen ve výrobních prostorách, ale také designové architektonické prvky, které byste možná čekali v pětihvězdičkových pražských hotelech. Rozhodně je znát, že vinařství na jižní Moravě zažívá boom a svoje nejúspěšnější období. Zásadou správného zemědělce ze střední Evropy je reptat a stěžovat si, že doba je zlá. Aby mu náhodou soused nezáviděl. Spokojenost zdejších vinařů však překonává i tuto přirozenou opatrnost a přiznávají „Ale ano, docela to ujde.“
Důvodů je několik. Jednak víno, a zvláště to z Moravy, je více a více populární. Jeho milovníci chtějí více informací a více zážitků. Proto chtějí jezdit za vinaři. A ti jim vycházejí vstříc degustacemi, různými akcemi, ale i možností ubytování. Jsou vinařské obce, kde když vinař nemá hotel či pension, tak snad není ani vinař. Je to směr správný, agro- a enoturistika všude ve světě „frčí“, tak proč ne u nás. Navíc, když lokální produkce nevystačí ani na 500 domácí konzumace. Tak proč by si svá vína vinař neprodával pohodlně tzv. přes dveře.
Dalším důvodem pro nebývalý stavební boom posledních let jsou evropské dotace. Ano, je spousta vinařů, která je nečerpala. Ať dobrovolně nebo jim prostě nebyly přiznány. Ale také je spousta těch řekněme šikovnějších, kteří „centrální pokladnu“ využili ke svému prospěchu. Když se pak projdete po jihomoravských vinařstvích, najdete spoustu děkovných cedulek, certifikátů a vlaječek EU. Můžeme mít pochybnosti o smyslu dotací jako celku, ale osobně – pořád lepší dotaze jihomoravskému vinaři na halu, než na stavbu přehrady uprostřed Sicílie, kde není žádná…řeka.
		Martin Kozák - Kupmeto CZ
Další díl zprávy: Vinařství František Mádl
Připravujeme: František Zapletal / Vladimír Tetur / Krásná Hora / Sonberk / Tanzberg / Volařík / Baloun