 |
Šumivá vína jsou typem vín, u kterých je typické určité perlení. Vyrábějí se ze stejných odrůd jako vína tichá – tedy řekněme ta klasická. A jak se z tichého vína stane šumivé? Dodatečně, a to několika způsoby alkoholového kvašení. |
Nejkvalitnější šumivá vína se vyrábějí tzv. kvašení v lahvi. To probíhá tak, že v láhvi vznikne tlak, který vytvoří elegantní perlení neboli šumění. Tomuto postupu se také říká „tradiční metoda á la Champagne.“ Dalším způsobem je metoda Charmat, která získala název podle velkých nerezových nádob sloužících právě ke kvašení. Nejjednodušší vína vzniknout prostým sycením CO2 a označují se jako perlivá. |
Některé odrůdy révy vinné jsou k výrobě těchto vín vhodnější. Jedná se například o odrůdy Chardonnay, Rulandské modré či Ryzlink rýnský. |
Šumivá vína se rozdělují podle regionu na champagne, sekt, cremant, prosecco, cava atd. Dalším kritériem je také množství zbytkového cukru, které je tradičně vyšší, než je tomu u vín tichých. U většiny šumivých vín je sladkost zvyšována přidáním cukru. Kategorie šumivých vín podle množství (zbytkového) cukru ve víně jsou následující: |
brut nature nebo zero dosage - "přírodně tvrdé": méně než 3 g cukru/litr (cukr nebyl po druhotném kvašení dodán) |
extra brut - "zvláště tvrdé": obsah cukru mezi 0 až 6 g/litr |
brut - "tvrdé": obsah cukru nižší než 12 g/litr |
extra dry či extra sec - "zvláště suché" - "extra suché": obsah cukru mezi 12 až 17 g/litr |
sec či dry - "suché": obsah cukru mezi 17 až 32 g cukru/litr |
demi-sec či medium-sec - "polosuché": obsah cukru mezi 32 až 50 g/litr |
doux či sweet - "sladké": obsah cukru je vyšší než 50 g cukru/litr |
A která šumivá vína patří mezi ty vůbec nejoblíbenější. Jedná se například o Prosecco Pianer nebo Cremant de Bordeaux.
|