Ortas - Cave de Rasteau

Vinařství Ortas je obchodním názvem vinných sklepů vesnice Rasteau. Ta leží v severní části údolí Rhony a vinice této stejnojmenné apelace jsou jedny z vůbec nejvýše položené celého regionu. Dříve se zde vyrábělo víno kategorie Cotes du Rhone Villages Rasteau. Dlouhodobá kvalita vín z Rasteau však zapříčinila ojedinělý fakt a to "povýšení" vín z Rasteau mezi cru de Rhone a vznik vlastní apelace Rasteau AOC. Ta sice existovala již dříve, ale jen pro tradiční červená sladká vína z Rasteau. Nyní tedy i tichá vín této vesnice nesou hrdý název Rasteau AOC.

Vína z ORTAS (Cave de Rasteau) najdete zde..

Rasteau Ortas

Rasteau Ortas

Družstevní sklepy vinařů Rasteau (Cave de Rasteau) byly založen v roce 1925. A protože tak dlouhý název je snadno zapadnutelý do hloubi lidské nepaměti, vznikla nedávno značka  Ortas, což je výslovnostní přesmyčka (verlain) Rasteau. Celá tato oblast se dá charakterizovat jako krajina lanýžů, olivového oleje, mistralu a královské odrůdy Grenache. A aby byla zdůrazněna pradávná římská tradice, vždy se uvádí, že Rasteau je jen kousek od Vaison la Romaine – vesnice, kde z římských ruin dělají snad i obrubníky…  Vinice Rasteau jsou většinou obrácené k jihu a chráněné před studeným mistralem, půdy má hnědé, vápencové. Terasa Plan de Dieu umožňuje výrobu silných a dlouhověkých vín. V obci samotné je 20 vinařství s 1200 hektary, polovina z vinic má apelaci, kterou společenství vinařů obdrželo před dvěma lety. Několik vinic je také orientováno na východ k Mont Ventoux. Právě na této dvoutisícové hoře se prý rodí severní vítr mistral. Za všechna vína v tomto vinařství budu jmenovat Les Viguiers: 95%  modré odrůdy Syrah a 5 % bílé Viognier. Trochu jsme se dohadovali, proč se do červeného vína přidává tato bílá odrůda. Kvůli svěžesti či barvě? Ani jedno ani druhé. Jednoduše dodá vínu příjemnější aroma. Nejvíce vín tvoří typická jihorhonská asambláž GSM (Grenache, Syrah, Mourvedre). Taková vína jsou charakteristická svou ovocností, v dochuti pak kořen jazyka příjemně pošimrá zdání pepře.  - Martin Severa 2013