 |
| Tuzemské, lokální odrůdy |
| Odrůdu vína označit za ryze českou či moravskou je velmi obtížné. Snad jen některé zde vzniklé křížence odrůd. Ale v rámci střední Evropy můžeme najít spousty variant - odrud révy vinné, které jsou typické pro tento vinařský prostor. Odrůdy prostě něznají státní hranice, ale vyskytují se v oblastech, které mají něco společného. Hlavní odrůdy tradiční pro naši vinařskou zónu (ČR, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Německo a částečně i Švýcarsko, Alsasko, Lucembursko a Balkán): |
| Modré (červené) odrůdy: |
| Frankovka |
| Svatovavřinecké |
| Modrý portugal |
| Zweigeltrebe |
| André |
| Dornfelder |
| Rulandské modré (patří spíše ke globálním odrůdám) |
| Bílé odrůdy: |
| Veltlínské zelené |
| Ryzlink vlašský |
| Neuburské |
| Sylvánské zelené |
| Aurelius |
| Hibernal |
| Müller Thurgau |
| Kerner |
| Muškát moravský |
| Pálava |
| Děvín |
| Veltlínské červené rané |
| Mnohé z těchto odrůd můžete nalézt i v jiných, než vyjmenovaných oblastech. Ale pro region střední Evropy jsou nejtradičnější. Naopak platí, že to nejsou všechny odrůdy zde pěstované. |
 |
| Globální odrůdy |
| Ještě před několika desítkami let se světovými trh s víny prakticky omezoval jen na Francii, Itálii, Španělsko, Německo a částečně Portugalsko (a to jen se svými portskými víny). Pak přišel nástup vín tzv. Nověho světa. Nejdříve vína z Kalifornie (posléze z dalších států USA), rychle po ní Chile, Austrálie, JAR a Argentina. Nový Zéland se svými sauvignony na sebe také nedal dlouho čekat. A před 20 lety se probudila střední Evropy. Rakousko, Maďarsko, Slovensko i Slovinsko se úspěšně dralo na světové vinné výsluní. Ale tím to nekončilo. Dnes můžete nalézt vína ze severní Afriky, Indie, Brazílie, Thajska a Číny. Za exotickými víny však nemusíte na druhý konec zeměkoule. Víno se totiž vyrábí (i když stále velmi málo) i v Polsku, Nizozemí, Belgii či Velké Británii. |
| Každá země má svá specifika a odrůdy, které jsou pro ní více či méně tradiční. Ale čím více zemí a regionů na vinné mapě najdeme, tím častěji se opakují odrůdové stálice - ty, které jsou všeobecně známé a vinařům zaručují určitou pevnou půdu pod nohami. Sázka na všeobecně známou odrůdu však neznamená automaticky garantovanou kvalitu. Ne náhodou mnohá velmi špatná vína pocházejí z nejznámějších odrůd Cabernet sauvignon či Chardonnay. Ze stejných odrůd, kterým vděčíme za jedny z nejlepších vín vůbec. Zde stručný přehled globálních odrůd: |
| Modré (červené) globální odrůdy: |
| Cabernet sauvignon |
| Merlot |
| Syrah / Shiraz |
| Pinot Noir (Rulandské modré) |
| Bílé globální odrůdy: |
| Chardonnay |
| Sauvignon blanc |
| Rulandské šedé (pinot gris, pinot grigio) |
| Pinot Noir (rulandské modré) |
| Ryzlink (rýnský, riesling) |
| Rulandské bílé (Pinot blanc) |
 |
| Lokální mezinárodní odrůdy |
| Stejně jako má střední Evropy své tradiční odrůdy vína (viz výše) platí to i pro další vinařské země a oblasti. Navíc často platí, že se tyto odrůdy ve vínech kombinují a vína samotná jsou pojmenovávána po apelacích (regionech, vinicích, oblastech, odkud pocházejí hrozny) - tzv. apelační systém. Odrůd je více jak 1000, proto zde jen stručný seznam, |
| Zahraniční regionální odrůdy modré (červené): |
| Grenache |
| Mourvedre |
| Carignan |
| Cabernet franc |
| Malbec |
| Carmenere |
| Pinot Meunier |
| Pinotage |
| Sangiovese |
| Nebbiolo |
| Barbera |
| Primitivo |
| Nero d´Avola |
| Tempranillo |
| Zahraničné regionální odrůdy bílé: |
| Grenache blanc |
| Marsanne |
| Rousanne |
| Chenin blanc |
| Semillon |
| Viognier |
| Cortese |
| Nascetta |
| Vermentino |
| Macabeo |
| Glera |